Má-li podnikání plnit to, co se od něj očekává, musí samozřejmě především vynášet. Musí tu být takové příjmy, které zaručí zisk tak velký, aby se s ním dalo i nadále podnikat a také pochopitelně slušně žít. Musí se tu tedy nabízet něco, co si jiní lidé koupí a patřičně to také zaplatí.
A když se tak neděje? Pak je samozřejmě takové podnikání na draka. Pak se zkrátka v něčem takovém podnikat nedá, a kdyby to pokračovalo, skončilo by to špatně. Takže jakmile začnou příjmy docházet, je třeba zajistit si další, a to jakkoliv, jak je to jenom možné.
Jenže co když jsou tu zapotřebí změny, které potřebují kromě jiného i investice, na které se peněz kvůli neziskovosti nedostává? Pak se dají tyto provést jedině v případě, že si podnikatel nějaké ty nezbytné finanční prostředky aspoň od někoho půjčí.
Ovšem kdo dostane půjčku? Přece jenom ten, kdo dokáže dost dobře zaručit její splacení. A to není případ podnikatelů v nesnázích, kteří ve své komplikované situaci samozřejmě dost velké záruky nabídnout nemohou. Ti, jimž podnikání nevynáší, se pro své problémy jen těžko pokoušejí získat půjčku. A zejména v bankách nemají naději na úspěch.
A kdo půjčí soukromníkům, kteří v bankách nedokážou uspět? Přece nebankovní společnost. I ti nejzoufalejší podnikatelé přece mívají i nějaký ten nemovitý majetek. A když se tento nabídne jako zástava, dá se bez problémů sehnat hypotéka bez registru. U které se takovou zástavou spolehlivě ručí za vrácení poskytnuté půjčky, a tudíž se to tu obejde i bez dokládání příjmů a čistých registrů dlužníků, což komplikuje žádání o jiné půjčky.
Soukromník si tedy může jednoduše požádat o nebankovní hypotéku a v rekordně krátké době zase peníze má. A poté, co je využije tím nejžádoucnějším způsobem, lze věřit, že se podnikání zase stane výnosným, půjčené peníze se splatí a hrozící krach tím bude zažehnán.
